1Cor 4 | CzeCSP | STEP | Ať o nás každý smýšlí jako o služebnících Kristových a správcích Božích tajemství.

1 Corinthians 4

Služebníci Kristovi

1 Ať o nás každý ^{▼▼ř.: člověk} smýšlí jako o služebnících ^{▼▼n.: sluzích; ř. hypéretés (ten, který pomáhá a slouží nadřízenému); 3,5v; L 1,2; Sk 26,16!} Kristových a správcích ^{▼▼9,17; Tt 1,7; 1Pt 4,10} Božích tajemství. ^▼▼2,1! 2 A od správců ^{▼▼L 12,42p; 16,1; Ga 4,2} se nakonec vyžaduje, aby byl každý shledán věrným. 3 Pro mne je pramálo důležité, zda mě posuzujete vy nebo lidský soud. ^{▼▼ř.: den (tzn. zasedání tribunálu; srv. 3,13; zde den určený lidmi)} Ale ani já sám sebe neposuzuji. 4 Ničeho, co by svědčilo proti mně, si sice nejsem vědom, ^{▼▼Sk 23,1; 2K 1,12} ale tím nejsem ospravedlněn; ten, kdo mne posuzuje, je Pán. 5 Proto nic nesuďte ^{▼▼Mt 7,1; Ř 2,1} předčasně, dokud nepřijde ^{▼▼J 21,22; Ř 2,16} Pán, který osvítí i věci skryté ve tmě a zjeví ^▼▼3,13 úmysly srdcí. A tehdy se každému dostane ^▼▼3,8pochvaly od Boha.

6 Toto jsem, bratři, vztáhl na sebe a na Apolla kvůli vám, abyste se na nás naučili [smýšlet] 'ne nad to, co je napsáno', ^{▼▼1,19; 3,19} abyste se kvůli jednomu učiteli nenadýmali ^{▼▼n : nevychloubali / nebyli domýšliví; v. 18n; 5,2; 8,1; 13,4; 2K 12,20; Ko 2,18} jeden nad druhého. ^▼▼3,21 7 Vždyť kdo ⌈ti dává vyniknout⌉? ^{▼▼ř.: tě odlišuje (od ostatních)} Co z toho, co máš, jsi nedostal? A když jsi to dostal, proč se chlubíš, jako bys to nedostal? 8 Už jste nasyceni, už jste zbohatli, ^{▼▼Zj 3,17n} bez nás jste začali kralovat. Kéž byste kralovali, ale tak, abychom i my kralovali spolu s vámi. 9 Zdá se mi, že nás, apoštoly, Bůh postavil jako poslední, jako odsouzené na smrt, ^{▼▼Ř 8,36; 2K 11,23} neboť jsme se stali divadlem světu, andělům i lidem. ^{▼▼He 10,33} 10 My jsme blázni ^{▼▼Sk 17,18; 26,24} kvůli Kristu, ale vy jste rozumní ^{▼▼2K 11,19}v Kristu; my jsme slabí, vy však silní; vy slavní, my beze cti. 11 Až do této hodiny hladovíme ^{▼▼Fp 4,12} a žízníme, jsme skoro nazí, ^{▼▼Ř 8,35} dostáváme rány, ^{▼▼Sk 16,23; 23,2; 2K 6,5} jsme bez domova, ^{▼▼2K 11,23—27} 12 lopotíme ^{▼▼n.: namáháme; 15,10; Ř 16,6!; 1Tm 4,10; 2Tm 2,6} se prací vlastních rukou. ^{▼▼Sk 18,3} Když nám spílají, ^{▼▼1Pt 2,23} žehnáme, ^{▼▼1Pt 3,9} když nás pronásledují, ^{▼▼J 15,20; 2K 4,9; Ga 5,11} snášíme ^{▼▼2K 1,6} to, 13 když jsme haněni, ^{▼▼2K 6,8} domlouváme. Stali jsme se jakoby smetím ^{▼▼Pl 3,45; může zn. ty, kteří nesou nečistotu světa (Lv 16,10)} tohoto světa, ^{▼▼Jr 22,28; Sk 22,22} ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}vyvrheli pro všechny až doposud.

14 Toto nepíšu, abych vás zahanboval, ^{▼▼::6,5; 15,34} ale napomínám ^{▼▼Sk 20,31!} vás jako své milované děti. ^{▼▼2K 6,13; 1Te 2,11; 1J 2,1} 15 Neboť i kdybyste měli deset tisíc vychovatelů ^{▼▼Ga 3,24p} v Kristu, otců mnoho nemáte, neboť v Kristu Ježíši já jsem vás zplodil ^{▼▼Ga 4,19; Fm 1,10} skrze evangelium. 16 Prosím ^▼▼1,10! vás tedy: ⌈Napodobujte mě⌉! ^{▼▼ř.: Stávejte se mými napodobiteli; 11,1; Ef 5,1; Fp 3,17; 1Te 1,6; 2Te 3,9; He 6,12; 1Pt 5,3!; 3J 1,11} 17 Proto jsem k vám poslal Timotea, ^{▼▼16,10; Sk 16,1!; 2K 1,1; Fp 1,1, 1Te 3,2; 1Tm 1,2} který je mým milovaným ^{▼▼v. 14; 10,14; Sk 15,25!; 2Tm 1,2} a věrným synem ^{▼▼ř.: dítětem} v Pánu. On vám připomene ^{▼▼He 10,32} moje cesty ^{▼▼srv. Př 22,25; Jr 22,21p; tj. způsob mého života; 2Tm 3,10} v Kristu [Ježíši], jak učím všude v každém sboru. ^{▼▼7,17; 14,33} 18 Někteří z vás se stali domýšlivými, ^▼▼v. 6p jako bych k vám už neměl přijít. 19 Ale přijdu ^{▼▼11,34; 16,5; 2K 1,15} k vám brzy, bude–li Pán chtít, ^{▼▼Sk 18,21} a poznám nikoli řeč ^{▼▼ř.: slovo /-u} těch domýšlivců, ale jejich moc. 20 Neboť Boží království nespočívá v řeči, ^{▼▼ř.: slovo /-u} ale v moci. ^▼▼2,4 21 Co chcete? Mám k vám přijít ^{▼▼2K 12,20; 13,2} s holí, nebo s láskou a v duchu mírnosti? ^{▼▼2K 10,1; Ga 6,1; Jk 3,17}